ODPUSTKY V CÍRKVI

Odpustky v církvi

Existují dva důsledky hříchu.

Jeden, to je plné odloučení od Boha zde na zemi a potom ve věčnosti.

To je konsekvence hříchu, kterého podstata je těžká (proti desateru). Nazýváme ho hřích smrtelný, protože vede ke smrti osoby a její duše.
Svátost smíření dává opět možnost života, ale pouze pro živé.

Hřích, to je vědomé stavení se proti lásce Boha.

Když člověk hřeší těžce, znamená to, že nemiluje druhé, jako jeho Bůh miluje. Nechová se zde na zemi, jako se chová Bůh ve vztazích s lidmi. Nespolupracuje s Bohem ve tvoření lepšího světa. Obraz boží člověka hříšného vědomě je přeškrtnutý, ale žijící. Avšak s Bohem nemá nic společného.

Jestliže člověk hřešící těžce pochopí svou chybu a bude litovat, vyzpovídá Bohu svou vinu a potom se bude správně chovat, pak opět získá hodnotu dítěte božího.

Hřích však také nechá stopu ve vztazích s druhými a také ve vlastní duši. Po hříchu už nejsme jako dřív. To je druhý důsledek hříchu.

Hřích vnitřně zničil člověka - soulad ducha, oslabil vůli, vyprodukoval špatné návyky a také ochotu k jejich opakování.

V tomto případě je třeba začít proces opravy svého nitra a svého ducha.
Tato cesta opravy se nazývá „trest částečný“. Trest částečný proto, že nebude trvat věčně, jenom nějaký čas. A člověk na této cestě bude „trestat“ svého ducha a nutit ho k osvobození.
My také volíme tuto cestu obvykle v postní době – držíme půst, abychom byli osvobození od pout hříchu a nepravosti.
Jsou různé možnosti opravy svého ducha, různé možnosti „trestání“ ducha: modlitba, půst, čtení a meditace u písma svatého, adorace, svátost smíření, almužna, atd.

Každý sám ví, v čem chybuje a nalezne k nápravě pravý způsob nebo společně s duchovním otcem.

Co to je odpustek?

Církev učí, že také poskytování odpustků je skutečné pro člověka.

Odpustek úplný nebo částečný je dar církve pro svoje syny a dcery.

Církev je vlastníkem „ Pokladny zásluh“, kde jsou shromažďované zásluhy mučedníků, svatých, jejich modlitby, trpících a nemocných, nevinně trpících, utrpení dětí, atd. Tato pokladna zásluh obsahuje všechno, co věřící dělali a obětovali pro Krista a církev od počátku její existence. Protože církev je ono mystické tělo Krista zde na zemi.

Ježíš se ukazuje světu přes naše činy a řeči.
Otevření „Pokladny zásluh“ činí papež z moci svého privilegia klíči Petrovými. MT16,19

„Všechno co otevřeš na zemi bude otevřeno v nebi“.
Znamená to, že papež je hoden tuto pokladnici otevřít. On též zajišťuje podmínky, kdo může používat z pokladny zásluh.
Připomeňme si, že odpustky fungují tam, kde už „vina“ je odpuštěna – po svátosti smíření, kdy jsme už v procesu „trestu ducha“ k opravě obrazu dítěte božího.

Očistek můžeme obětovat pouze pro sebe nebo pro zemřelé, kteří se nedokonale za života očistili - na opravy svého ducha. A to konají v očistci po smrti.

Podmínky pro odpustky během mší svatých:

  1. je třeba být ve spojení s Bohem, v jeho lásce a milosti, to je po přijetí svátosti smíření. Nemusí se zpovídat před každým odpustkem, stačí jednou.
  2. přijmout svátost přijímání
  3. pomodlit se v intenci papeže, to znamená modlit se o to o co se modlí papež

Podmínky pro odpustky v kostele, na hřbitově a jiných místech beze mše svaté:

  1. být ve spojení s Bohem
  2. vyznat víru – credo
  3. modlit se k Bohu Otci – Otče náš
  4. Dát chválu Bohu Trojjedinému - chvála Otci i Synu i Duchu svatému
  5. modlit se v intenci papeže

Můžeme se modlit nahlas anebo myšlenkami. Zkusme dosáhnout odpustek, daru, který dává naše matka církev. A potom odpustek obětujme za sebe nebo za zemřelé.